World of Warcraft

Trpaslíci z hory Ironforge žili v pokoji po mnoho dlouhých staletí. Nicméně jejich společnost rostla příliš rychle uvnitř hranic jejich horských měst. Přestože mocný Velkokrál Modimus Anvilmar vládl všem trpaslíkům spravedlivě a moudře, tři mocné klany povstaly z trpasličího společenství.

         Klan Bronzebeard, kterému vládl Madoran Bronzebeard, měl blízké vztahy s Velkokrálem a stál jako tradiční obránce hory Ironforge. Klan Wildhammer, kterému vládnul zeman Khardros Wildhammer, obýval podhůří a útesy kolem úpatí hory a toužil po více moci uvnitř města. Třetímu klanu, Dark Iron, vládl kouzelník-zeman Thaurissan. Dark Ironové se schovávali v nejhlubších stínech pod horou a vymýšleli spiknutí jak proti Wildhammerům tak proti Bronzebeardům.

         Po nějaký čas udržovaly tři klany křehký mír, ale napětí vyvrcholilo když Velkokrál Anvilmar zesnul vysokým věkem. Tři vládnoucí klany rozpoutaly válku o kontrolu nad samotným Ironforge. Občanská válka trpaslíků zuřila v podzemí po mnoho let. Nakonec Bronzebeardi, kteří měli největší armádu, vykázali Dark Irony a Wildhammery zpod hory.

         Khardros a jeho Wildhammerští bojovníci cestovali na sever skrz hraniční brány Dun Algazu a založili svoje vlastní království ve vzdáleném vrcholku Grim Batol. Tam Wildhammeři prosperovali a znovu vybudovali své zásoby pokladů. Thaurissanovi a jeho Dark Ironům se tolik nedařilo. Potupení a rozčílení svou porážkou, přísahali pomstu Ironforge. Vedouc svůj lid daleko na jih, Thaurissan založil město (které pojmenoval po sobě) uvnitř nádherných Redridge Mountains. Prosperita a plynoucí čas moc nezmenšil zlobu Dark Ironů vůči svým bratrancům. Thaurissan a jeho čarodějná žena, Modgud, zahájili dva nájezdy proti Ironforge i Grim Batol. Dark Ironi zamýšleli získat celý Khaz Modan jen pro sebe.

         Armády Dark Ironů narazily na pevnosti svých bratranců a málem obsadily obě království. Nicméně Madoran Bronzebeard nakonec vedl svůj klan k drtivému vítězství nad Thaurissanovou čarodějnou armádou. Thaurissan a jeho sluhové utekli zpět do bezpečí svého města, nevědomí událostí odehrávajících se u Grim Batolu, kde se Modgudině armádě nedařilo o moc lépe proti Khardosovi a jeho Wildhammerským bojovníkům.

         Jakmile zaútočila na své nepřátele, Modgud použila své síly, aby vložila strach do jejich srdcí. Stíny se přesouvali na její příkaz a temné věci vylezly z hlubin země aby děsily Wildhammery v jejich vlastních síních. Nakonec se Modgud probourala skrz brány a začala obléhat samotnou pevnost. Wildhammeři zoufale bojovali, samotný Khardros se brodil skrz rozzuřené masy aby zabil černokněžnou královnu. Se svou královnou po smrti se Dark Ironi rozprchli před hněvem Wildhammerů. Uháněli na jih, směrem k pevnosti svého krále, jen aby potkali armády Ironforge, které se vydaly na pomoc Grim Batolu. Sevřeni mezi dvěma armádami, zbylí Dark Ironi byli kompletně zničeni.

         Spojené armády Ironforge a Grim Batolu se poté obrátily na jih, s úmyslem zničit Thaurissana a jeho Dark Irony jednou a pro vždy. Nedošli daleko, když Thaurissanův hněv vyústil v kouzlo katastrofálních rozměrů. S úmyslem vyvolat nadpřirozeného přisluhovače, který by zajistil jeho vítězství, Thaurissan přivolal starodávné síly spící hluboko pod povrchem světa. K jeho překvapení a nakonec i jeho zkáze, stvoření které se zjevilo bylo strašlivější než jakákoli noční můra kterou by si mohl představit.

         Ragnaros the Firelord, nesmrtelný pán všech ohnivých živlů, byl zapovězen Titány když byl svět mladý. Nyní, osvobozen Thaurissanovým zavoláním, se Ragnaros stal znovu bytostí. Ragnarosovo apokalyptické znovuzrození do Azerothu roztříštilo Redridge Mountains a vytvořilo zuřící sopku ve středu zničení. Sopka, známá jako Blackrock Mountain, byla ohraničena Searing Gorge na severu a Burning Steppes na jihu. Přestože byl Thaurissan zabit silami, které vypustil, jeho bratři kteří přežili byly nakonec zotročeni Ragnarosem a jeho elementály. Zůstali uvnitř Blackrocku do tohoto dne.

         Král Madoran a Král Khardros vidouc strašlivou devastaci a oheň šířící se napříč jižními horami, zastavili své armády a rychle se vraceli zpět ke svým královstvím, aby nemuseli čelit strašlivému hněvu Ragnarose.

         Bronzebeardi se vrátili do Ironforge a obnovili své úžasné město. Wildhammeři se také vrátili domů do Grim Batolu. Nicméně smrt Modgud zanechala zlou skvrnu na celé horské pevnosti a Wildhammeři ji považovali za neobyvatelnou. Cítili hořkost ve svých srdcích kvůli ztrátě milovaného domova. Král Bronzebeard nabídnul Wildhammerům místo k životu uvnitř hranic Ironforge, ale Wildhammeři rozhodně odmítli. Khardros vzal svůj lid na sever, směrem k zemím Lordaeronu. Usadíc se v svěžích lesích Hinterlandů, Wildhammeři vytvořili město Aerie Peak, kde rostli blíže k přírodě a dokonce se spojili s mocnými gryphony té země.

         Aby udrželi vztah a obchod se svými bratranci, trpaslíci z Ironforge vybudovali dva mohutné mosty, Thandol Span aby přehradili průsmyk mezi Khaz Modanem a Lordaeronem. Podepřeni vzájemným obchodem, obě království vzkvétala. Po smrti Madorana a Khardrose jejich synové společně objednali dvě obrovské sochy na počest svých otců. Ty dvě sochy budou stát na stráži u cesty na jih, která se stala sopečnou po probuzení Ragnarosovy žhnoucí přítomnosti. Sloužily jako varování všem kdo by chtěli zaútočit na trpasličí království i jako připomínka jakou cenu musel zaplatit klan Dark Ironů za své zločiny.

         Dvě království pár let udržovala blízké vztahy, ale Wildhammeři byly příliš změnění hrůzami, které zažili u Grim Batolu. Zvolili život nad zemí na svazích Aerie Peaku místo hloubení rozsáhlých království uvnitř hory. Tento ideologický rozdíl mezi zbývajícími dvěma trpaslickými klany nakonec vedl k rozdělení jejich cest.